Studentské listy opět v akci
|
Studentské listy (SL) vyšly poprvé 29. prosince 1989 a staly jedním z prvních porevolučních periodik. Byly plnoformátovým časopisem, který do veřejného prostoru přinášel zkušenost mladé generace tehdejších vysokoškoláků. Náklad nultého čísla, které se okamžitě vyprodalo, byl dnes těžko uvěřitelných šedesát tisíc výtisků a časem se vyšplhal až na 140 tisíc. SL pak vycházely ještě další dva roky.
Po třiceti letech si zakladatelská skupina řekla, že o své zkušenosti podá svědectví v knize Takoví jsme byli... (v knihkupectví od 8.11.2019). Současně se v rámci časopisu Reflex rozhodli vydat výroční číslo, které bude v prodeji od 7. do 13. 11. 2019. Pěkné čtení. |
|
|
Při úklidu knihovny člověk nachází zapomenuté poklady. Třeba knížku rozhovorů Stanislava „Stanleyho“ Červinky (1970 - 2010). Než umřel, v éře Studentských listů jsme spolu léta pili, vedli hlubokomyslné intelektuální řeči a balili holky. V knížce je i rozhovor, který se mnou kdysi udělal pro Fefíkův časopis Sorry. Mimo jiné jsem v něm odhalil zákulisí výběru křestních jmen mých dětí Míšy a Davida.
Stenly byl démon. Nezapomenu, jak se jednou na chalupě rozhodl uvařit zelňačku. Moc se mu povedla, přidal jsem si... Pak sedím u kamen a cítím, jak mi dřevění nohy, motá se mi jazyk a realita mi začíná připadat velmi velmi legrační. "Cos to tam namíchal, ty idiote?!" Vlítnu do kuchyně a objevím kastrůlek s palicemi marihuany, kterou Stenly vysmažil v sádle a výpek zamíchal do zelňačky. Nic mi samozřejmě neřekl. Ale byl to tehdy veselý večer... Ze vzpomínky Martina Bartůňka Stanley is not dead!: „Mladý rozhněvaný muž“ odešel z tohoto světa nečekaně a šíleně brzy. V červnu roku 2010. Bylo mu jen 39 let. Nejsem určitě sám, komu chybí jeho nakažlivý úsměv a „rychlý pohyby“. Měl rád starou dobrou Anglii, The Beatles, Kubrickovy filmy, pražské taxíky, krásné a chytré holky. Pro mnohé byl možná „mimoněm“ nebo člověkem, který prostě jen „neunesl tempo doby“. Pro mě osobně ale zůstane navždy tím rozesmátým talentovaným a taky statečným klukem, který jen kvůli nepřízni osudu nestihl realizovat všechny své sny... Kamarád Fefík v tiráži časopisu Sorry dlouho uváděl Stenlyho jako „redaktora na věčnosti“. Myslím, že je mu tam nahoře lépe.“ Ivan Brezina, 16. února 2020 |
|
„Přikázáním doby je udržovat ledničku plnou,“ říká Rebeka Křižanová-Bartůňková
Kdo se bojí listopadu 1989? Symbolem dnešní doby je buďto anonymní hejtování na sociálních sítích, nebo neochota vyjádřit svůj názor. Ani jednou z těch věcí netrpí Rebeka Křižanová-Bartůňková, jedna ze spoluzakladatelek Studentských listů. Na životních osudek její rodiny se současně dá pěkně popsat moderní česká historie. Celý rozhovor Bohumila Pečinky si můžete přečíst zde ... |
|
|
Králův návrat
(nesoustavné poznámky k Allenu Ginsbergovi) Báseň “Král Majáles” vznikla v květnu 1965 na palubě letadla Praha – Londýn. Napsal ji Allen Ginsberg, beatnický básník číslo jedna, který byl do toho letadla násilím posazen jen několik dnů poté, co byl v Praze korunován králem studentského majálesu. Jeden z nejslavnějších amerických literárů byl československými komunisty shledán natolik nepohodlným, že musel z Prahy zmizet. Celý článek Ivana Breziny si můžete přečíst zde ... |
|
|
Co mají společného lidé jako gurmán, scénárista a autor kuchařských bestsellerů Roman Vaněk, reportér a sportovní komentátor Míra Bosák, přední politický komentátor a zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex Bohumil Pečinka, historik a poslanec PS ČR Pavel Žáček a řada dalších jmen? V době revoluce založili časopis Studentské listy, který ve statisícových nákladech vydávali další dva roky.
Poutavou, ale i humornou formou nabízí tato kniha nejen fakta, ale i dosud nepublikované vzpomínky těchto lidí a jejich osobní pohled na zákulisí revoluce a život tehdejší společnosti. A nejen to! Kniha nabízí doposud knižně nevydané básničky a komentáře Karla Kryla, pravidelného přispěvatele Studentských listů, články a rozhovory s velkými osobnostmi tehdejší doby jako byli Miloš Forman, Ludvík Vaculík, Karel Kryl, Boris Jelcin a mnoha dalšími. 440 stran poutavého čtení doplňují tři desítky ilustrací, více než 140 fotografií včetně dvacítky dnes již legendárních fotografií, které v této knize zveřejňuje slavný fotograf Jan Šibík. 
|
Když už 30 let,
|
Jan Šibík 1989 Výstava fotografií ve Staroměstské radnici, Staroměstské náměstí, Praha 1 od 4. 9. do 14. 11. 2019 |
V roce 1989 se změnil svět, změnilo se tehdejší Československo a změnily se také životy mnohých z nás. Do osudových okamžiků dějin nás po třiceti letech zavede Jan Šibík v knize svých fotografií i na výstavě, která na vydání knihy navazuje. Vrátíme se do neobyčejně silných a podmanivých okamžiků, jak se odehrály v Praze, ale také v Berlíně nebo v Bukurešti. Zároveň Jan Šibík mapuje události, které k Sametové revoluci v Československu vedly - a je to zvláštní a nejspíš i příznačné, ale tyto fotografie nejsou jen vzpomínkou. Naopak, nutí nás přemýšlet o všem, co se dnes odehrává. Ve světě, v České republice i v našem vlastním životě…
VÝSTAVU TVOŘÍ ČTYŘI SOUBORY ▪️ Demonstrace v Československu 1988-1989 ▪️ Pád Berlínské zdi ▪️ Revoluce v Československu ▪️ Revoluce v Rumunsku |
30 let od svého založení
i 30 let poté, co Tim Berners-Lee definoval v návrhu pro CERN World Wide Web,
jsme se rozhodli založit svou vlastní webovou stránku.
Bereme to jako malou oslavu i prostor pro sdílení názorů a informací.
Věříme, že to - s Vaší podporou - bude stejně úspěšné jako před 30 lety.
i 30 let poté, co Tim Berners-Lee definoval v návrhu pro CERN World Wide Web,
jsme se rozhodli založit svou vlastní webovou stránku.
Bereme to jako malou oslavu i prostor pro sdílení názorů a informací.
Věříme, že to - s Vaší podporou - bude stejně úspěšné jako před 30 lety.
